Lékařská komise Českého olympijského výboru apeluje na návrat dětí ke sportu
26. 11. 2020 Marek Lazor
Lékařská komise Českého olympijského výboru upozorňuje na vážná nebezpečí, která s sebou nese dlouhodobé zastavení tělesné výchovy ve školách i dalších pohybových a sportovních aktivit dětí. „Předškolní a školní věk je zcela zásadním obdobím, kdy si mladá generace vytváří a upevňuje vztah k fyzické aktivitě a sportu. Pokud se v tomto věku nestane pohyb přirozenou a příjemnou součástí života, je velmi lákavou alternativou televizní obrazovka či monitor počítače,“ připomíná Lékařská komise ČOV, jejímž předsedou je profesor Pavel Kolář, respektovaný odborník na pohybovou medicínu a fyzioterapii.
Vzhledem k platnému Protiepidemickému systému ČR se tělocvik do škol vrátí plošně nejdříve při žlutém stupni 2, rekreačnímu a amatérskému sportu pomůže stupeň 3. „Chceme tímto apelovat na vládu, aby možnosti spojené se sportováním dětí a mládeže, včetně tělesné výchovy na školách, byly prvním krokem při rozvolňování restrikcí. Je to v zájmu budoucího nejen tělesného, ale i duševního zdraví celé mladé generace,“ dodává Lékařská komise ČOV, jejíž celé prohlášení najdete níže.
Děti na jaře tloustly
Lékařská komise poukazuje na data z prvního omezení pohybu. „Již v průběhu jarní vlny pandemie, v době, kdy se dalo bez problémů individuálně sportovat venku, došlo ke zvýšení hmotnosti u dětí a dospívajících o dva kilogramy. V druhé vlně pandemie očekáváme kromě dalšího zvýšení hmotnosti i podstatné zhoršení tělesné zdatnosti.“
Pro dokreslení, při jarním lockdownu například poklesl medián kroků ušlých za týden oproti stejnému období v roce 2019 u populace až o 25 procent, přičemž výrazný propad trval několik týdnů. Údaj vychází ze statistik portálu www.casprozdravi.cz. „Omezení pohybu neznamená jen vzestup hmotnosti, ale především pokles zdatnosti vyjádřený zhoršeným poměrem tuku a svalů, i když hmotnost může být zachována.“
Pohyb jako prevence
Lékařská komise ČOV zároveň upozorňuje na to, že sport a pohybové aktivity jsou součástí prevence proti onemocnění virem SARS-CoV-2. „Vlivem posílení tvorby hlenu v dýchacích cestách při sportování lze také zásadním způsobem posílit vstupní bariéru viru, a tím snížit jeho množství, které se případně dostane do organismu. Bez pohybu, a tedy dostatečného energetického výdeje, bude vždy i velké riziko obezity. Její následky můžeme sledovat ve zvýšené míře v přímém přenosu právě v dnešním období pandemie Covid-19.“
Již v průběhu předchozích měsíců Český olympijský výbor ve spolupráci s odborníky zdůrazňoval roli pohybu a dalších aspektů zdravého životního stylu v prevenci s tím, že malé kroky může udělat každý. „V kampani Silnější pro život jsme nezvykle cílili zejména na starší obyvatele a ty, kdo nesportují. Ale pohybem a sportem dětí a mládeže se zabýváme dlouhodobě a snažíme se pomáhat zvyšovat zdatnost českých dětí. Proto jsem velmi rád, že se Lékařská komise ČOV, která i v této době skvěle pečuje o vrcholové sportovce, ujala tohoto důležitého tématu,“ říká Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru.
Výzva Lékařské komise ČOV
K úspěšnému překonání jakékoliv pandemie, tedy i současné pandemie Covid-19, je nutné vedle bezprostředních protiepidemických opatření také zohledňovat dlouhodobé dopady, které vzniknou následkem restrikcí. Některé se projeví teprve v čase. To je velmi zrádné a ve vztahu k nastavovaným protiepidemickým opatřením někdy i velmi těžko argumentovatelné a prosaditelné.
Jedním z dlouhodobých dopadů, který se projeví s odstupem času na tělesném, a tím i duševním zdraví, je restriktivní omezení pohybových aktivit u celé populace, především však u mladé generace. Je jednoznačné, že pravidelné sportování na školách i mimo školu přináší pro organizmus a imunitní systém více pozitivních než negativních stimulů.
Vlivem posílení tvorby hlenu v dýchacích cestách při sportování lze také zásadním způsobem posílit vstupní bariéru viru, a tím snížit jeho množství, které se případně dostane do organismu. Bez pohybu, a tedy dostatečného energetického výdeje, bude vždy i velké riziko obezity. Její následky můžeme sledovat ve zvýšené míře v přímém přenosu právě v dnešním období pandemie Covid-19.
Je třeba si také více uvědomit, že o efektu pohybové aktivity v dospělosti se rozhoduje v dětství a mládí. Předškolní a školní věk je zcela zásadním obdobím, kdy si mladá generace vytváří a upevňuje vztah k fyzické aktivitě a sportu. Při obdobném pohybovém podnětu jako v mládí dochází v dospělosti k rozpomenutí se na pohybovou zkušenost, včetně emočních zážitků vyvolaných endorfiny. Formuje se tím pozitivní vztah k pohybovým aktivitám. Pokud se v tomto věku nestane pohyb přirozenou a příjemnou součástí života, je velmi lákavou alternativou televizní obrazovka či monitor počítače. V dětství nepoznané krátkodobé ani dlouhodobé endorfinové účinky spojené s pohybem a zvyšováním fyzické zdatnosti vedou k tomu, že pohybová aktivita nepřináší v dospělosti žádnou radost.
Považujeme za nezbytné, aby i za pandemie Covid-19 byla zvažovaná cílená a také individualizovaná opatření, která zohledňují všechny oblasti našeho života nejen bezprostředně, ale i v čase. Dlouhodobé restrikce spojené s omezením možností pohybových aktivit u mladé generace musí být podloženy mimořádně průkaznými důvody – rozhodně vážnějšími, než jakými jsou dnes zdůvodňovány. K tomu je třeba také zmínit, že k dočasnému zrušení kompletní základní školní docházky, včetně tělesné výchovy, nepřistoupili v žádné zemi kromě Izraele.
Chceme tímto apelovat na vládu, aby možnosti spojené se sportováním dětí a mládeže, včetně tělesné výchovy na školách, byly prvním krokem při rozvolňování restrikcí. Je to v zájmu budoucího nejen tělesného, ale i duševního zdraví celé mladé generace.
Lékařská komise ČOV:
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.
MUDr. Vladimír Dobeš
MUDr. Bořivoj Gronych
MUDr. Petr Krejčí
Doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.
MUDr. Miloš Matouš
MUDr. Jiří Neumann
MUDr. Jaroslav Větvička