Mistrovství světa 2025 v taekwondu ITF – den šestý a poslední

Nastal soudný den, respektive poslední den Mistrovství světa v taekwondu ITF 2025 v italském Jesolu. V plánu byly především boje, a to jak jednotlivců, kde probíhala zbývající finále, tak i týmů, které jsou vždy vrcholem celého eventu. Minimálně, co se týká emocí. Ale pojďme si projít poslední den hezky popořádku a začněme ránem.

Těsně po deváté hodině se utkal Stepan Knyshov s Bulharským soupeřem, kterého udolal a postoupil do semifinále na ringu 6, kde se probojoval přes řeckého soupeře do finálového utkání o titul. Timur Parchomenko nakonec zvítězil a Stepan si odnesl tvrdě vybojované stříbro a titul vicemistra světa. Jelikož jsem sám dlouhodobým rozhodčím, nerad přistupuji k hodnocení výkonu rozhodčích, vidím to vždy z obou stran a vím, že pohled rozhodčích je vždy jiný, než závodníků nebo jejich podporovatelů. Stále by však měl být neotřesitelný a pokud jako rozhodčí nemám jistotu, že moje rozhodnutí je správné, tak platí pravidlo, že nesmím poškodit závodníka. Ve finále rozhodčí, včetně středového, nepředvedli moc přesvědčivý výkon, několikrát pustili boj nepřipravených soupeřů, nebodovali zjevné techniky, nebo body několikrát přiřadili opačnému závodníkovi a jejich celkový výkon, speciálně na ringu 6, byl spíše nešťastný, než dobrý nebo průměrný. Výkonnostní úroveň obou bojovníků bývá ve finále velmi vyrovnaná a na finálová utkání by měli být nasazováni ti nejzkušenější rozhodčí, což zcela zjevně nebyl tento případ. Středová rozhodčí si sice zjednávala respekt žlutými kartami, ale běžný chod ringu se jí poněkud vymykal z ruky. Celkový dojem z finálového zápasu by tak, minimálně s kvalitnějším středovým rozhodčím, mohl být o moc záživnější. Rozhodně je to impulz pro nás, jako svaz, abychom pokračovali v pečlivé práci s českými rozhodčími, v jejich pravidelném školení a vzdělávání, neboť se opět ukázalo, že úroveň českých rozhodčích (… a to i jen na národní úrovni) je výrazně vyšší, než u velkého počtu mezinárodních rozhodčích nasazených na MS.

Vraťme se zpět k závodníkům a jich výkonům. Zároveň s probíhajícími zápasy Stepana se vrhnul do dalších bojů i jeho severomoravský tréninkový parťák Lukáš Pavelek, který, bohužel podlehl kazašskému soupeři.

Ještě před 11. hodinou začaly oba veteránské mužské týmy svoji cestu za medailí v týmovém sportovním boji a na opačném konci haly začaly sebeobrany. Sebeobrany pro nás skončily chvíli po poledni bronzem pro sestavu Matěj Mišovic, Adam Dvorský, Lukáš Sekera a Martin Friedl, která si, díky dvojitému rozstřelu s Řeckem, tuto disciplínu opravdu užila. Speciálně pro Mafiho a jeho zraněnou ruku to asi byl top zážitek.

Veteráni v týmových bojích předvedli, jako již několik posledních let za sebou, doslova hrdinské výkony a probojovali se až k medailovým pozicím. Tým „starších“ veteránů (45 – 59 let) podal heroický výkon, kdy, s několika zraněními, pánové dosáhli na bronz. Tým „mladších“ veteránů (35 – 44 let) dotáhl své tažení ještě o kousek dál a získal titul mistrů světa. Veteráni tak opět potvrdili skvělou formu a utvrdili nás v přesvědčení, že naši nejstarší a nejzkušenější závodníci, jsou díky svým výkonům, světovou špičkou, což potvrdil svým výkonem v jednotlivcích i bronzový Ondřej Chábera.

Mimo týmu veteránů se prokousávali tvrdými boji týmů i naši mužští závodníci a starší juniorky, které si nakonec odnesly bronz. Muži 18+ pak byli součástí nejsledovanějšího finále celého letošního mistrovství světa v italském Jesolu, když na začátku své cesty poslali domů nejdříve ukrajinský tým a následně vyřadili i Argentinu. Pak jsme již netrpělivě čekali na svého soupeře pro finále. Z druhé strany pavouka se, přes Řecko a Kazachstán, probíjeli Bulhaři a večerní finále tak bylo ve znamení češtiny a bulharštiny. Pro nás velmi emoční finále, protože to byla naše mužská týmová světová premiéra. Tedy nejen pro nás, pro diváky, ale především pro fantastický mužský tým pod vedením několikanásobného mistra světa a dlouholetého šéftrenéra českého reprezentačního týmu, zkušeného Jana Mračka. Tým ve složení Jan Zachrdla, Ondřej Postl, Hubert Skála, Jiří Novák, Lukáš Pavelek a Stepan Knyshov se rval s balkánskými soupeři o každý bod. Boj byl nesmírně tvrdý, narazili v něm na sebe například úřadující mistři Evropy Rami Shau a Stepan Knyshov, i všechny ostatní boje byly „na krev“, o čemž se přesvědčil třeba Jan Zachrdla, který z utkání odcházel s rozbitou lícní kostí, skvělý výkon předvedli rtuťovitý Hubert Skála i dlouhonohý Jihočech Ondřej Postl. Finále byly velké nervy a emoce hned od začátku utkání, kdy probíhala vášnivá diskuze s rozhodčími, o složení bulharského týmu, který, dle našeho názoru, postavil na disciplínu sportovní boj jiný tým, než na disciplínu speciální techniky. Uvedené stanovisko jsme také tlumočili vedení soutěže. Napětí a emoce, příznačné pro finálové boje, trvaly až do samotného konce, ve kterém, nakonec, čeští Lvi podlehli bulharskému týmu s tím nejtěsnějším rozdílem, jakým mohli. Česká republika má vicemistry světa ve sportovním boji, chlapáci, byli jste skvělí, děkujeme. Poslední zápas dne, poslední medaile a prestižní, nejsledovanější finále letošního Mistrovství světa v taekwondu ITF uzavřelo historii s číslovkou 2025. No a jaké je finální skóre Českých barev? Český národní tým se umístil na celkovém devátém místě z 56 soutěžících zemí (resp. 72 účastníků) s bilancí 6 zlatých, 8 stříbrných a 29 bronzových medailí. Nejúspěšnější výpravou byli Korejci (46 – 17 – 11), za nimi s odstupem Řekové (17 – 23 – 39). Do TOP10 se vešly ještě Argentina (4. místo, 10 – 12- 19), Kazachstán (5. místo, 10 – 10 – 19), Japonsko (6. místo, 10 – 9 – 7), Ukrajina (7. místo, 7 – 16 – 23), Bulharsko (8. místo, 7 – 7- 9), Česko (9. místo, 6 – 8 – 29) a Mongolsko (10. místo, 5 – 8 – 20). Na závěr sumáře bychom rádi poděkovali všem účastníkům výpravy za jejich práci, obětavost a nasazení. Tým nejsou jen závodníci, i když právě oni jsou nejvíce vidět, za vším stojí za i práce a čas dalších lidí, kteří jsou tou neviditelnou a neméně důležitou částí týmu, protože bez nich bychom tam nemohli být. Děkujeme Honzovi Mračkovi – šéftrenérovi českého reprezentačního výběru, který se svým trenérským týmem (Aleš Vyzrál, Filip Gavlas, Michal Vavrinec, Adam Chlebek), dokázal udržet vysokou úroveň české reprezentace, docílit špičkových umístění ČR na mezinárodních akcích v poslední dekádě. Díky Honzově obrovské zkušenosti závodníka, kauče a zároveň manažera celé reprezentace, jeho smyslu pro humor, zároveň klidu, rozvaze a přirozené autoritě, tým šlapal jako švýcarské hodinky. Velké poděkování patří i našemu strážnému andělovi Marušce Benešové, která pečlivě opečovává všechny naše bolístky, průvodci po cestách i necestách, který celý tým dostal bezpečně tam i zpět – Angelovi (ano, další anděl strážný ?), týmu rozhodčích ve složení Rostislav Kaňka, Zbyněk Mácha, Petr Smejkal, Tomáš Kuba. Poděkování náleží i prezidentovi svazu Petru Paříkovi, který se staral o zákulisní záležitosti a zajišťoval komunikaci s vedením soutěže a ITF. Velké díky patří i přispěvatelům do stránky s ONLINE děním z MS, zveřejňovaném na stránkách svazu, kde mohli všichni zájemci průběžně sledovat jak ONLINE dění, tak i popis dění přímo z místa a to hned, v čase jednotlivých událostí. Věříme, že se novinka ujmula a doufáme, že se líbila. Mimochodem, stále ji můžete najít na stránkách svazu a kdybyste si chtěli projít historii našeho závodního působení v průběhu celého šampionátu den po dni, událost po události, tak tady je link.

No a samozřejmě děkujeme všem podporovatelům, kteří byli s námi na místě nebo doma fandili u online přenosů. Mistrovství světa v taekwondu ITF 2025 v italském Jesolu je za námi, 1185 účastníků z 56 států se rozjelo do svých domovů dobít energii, nabrat síly. Doufáme, že jste letošní MS všichni užili a budeme se těšit v roce 2027 na MS v Číně.